H O U S L E   A   M Ř Í Ž   -ULRYCHOVCI      **1921

       C                              G            C  
1.     PROČ SILOU LIDÉ PLÝTVAJÍ A V KLÁNÍCH MEČE KŘÍŽÍ 
       A ZÁŘI NEBES PRŮZRAČNOU, JIM TEMNÍ STÍNY MŘÍŽÍ
            DMI         G              DMI    C   G  
       PROČ LÁSKA KTERÁ ZÁZRAČNĚ, SVOU SILOU RUCE SPÁJÍ
           C                         G             C  
       SE ZDÁ BÝT MÍLE VZDÁLENÁ, JAK VŮNĚ STARÝCH BÁJÍ

2.     PROČ PÍSNÍ LIDÉ NEDBAJÍ, A CHÁPOU JENOM STĚŽÍ
       ŽE HOUSLÍM VŮBEC NEVADÍ, TA SÍLA POUT A VĚŽÍ
       KDYŽ PÍSEŇ STRUNY ROZEZNÍ, TOU SILOU KTERÁ ZBÝVÁ
       I MŘÍŽ SE VE ZVON PROMĚNÍ, A STŘÍBREM VĚTRU ZPÍVÁ

3.     TAK DLOUHO DLOUHO ZÁSTUPŮM, SKRZ MŘÍŽE ČLOVĚK HRÁVAL
       SVOU PÍSEŇ DLOUHO ZKOUŠENOU, JEN CHLÉB SI ZA NI BRÁVAL
       V NÍ CÍTIL TO CO NEVIDĚL, NA TVÁŘÍCH LIDÍ V DÁLI
       TOU PÍSNÍ BYL TAK BOHATÝ, ŽE PODOBAL SE KRÁLI
       D    
4.     TAK BĚŽÍ DLOUHÁ STALETÍ, VŠAK PŘÍBĚH SE K NÁM VRACÍ
       JAK VÁNEK JARNÍ DO POLÍ, JAK BÍLÍ TAŽNÍ PTÁCI
       ZVUK HOUSLÍ KTERÝ ROZEZNÍ, KOV MŘÍŽÍ ZVONY VĚŽÍ
       TI VRÁTÍ PÍSNĚ PRASTARÉ, A ZBAVÍŠ SE JICH STĚŽÍ